Kdykoliv do 2F hledáme nové designery, hned zkraje si ověřujeme, jak zkušení opravdu jsou. Někomu by možná stačilo zkouknout portofolio a pocitově si říct, že když designer dělá “hezké obrázky”, tak bude jistě zkušený UI designer. Ale dokáže opravdu odřídit projekt od A do Z? Umí si dobře navnímat očekávání klienta? Jak moc zvládne rozvíjet design systém a neplete si to náhodou s UI kitem? Odpovídá vlastně jeho odměna dovednostech, které má?
Abychom správně pochopili dovednosti designera, potřebovali jsme je rozpadnout do většího detailu. Ale přitom jsme se chtěli vyhnout termínům jako UX, UI, Product, protože pro každého představují něco jiného. Proto jsme si vytvořili vlastní systém hodnocení dovedností designera.
Náš systém
Inspiraci jsme našli v knížce The Elements of User Experience of J.J. Garretta, odkud jsme si vypůjčili 3 vrstvy UX designu (Strategy, Structure, Surface) a k nim jsme přidali Design System, Research a Leadership — oblasti, se kterými se naši designeři potkávají skoro na každém projektu.
1. Surface
neboli: UI design, visual design, art direction…
dopad: vizuální smysly, pozornost uživatele, estetika…
výstupy: layout, barvy, typografie, ilustrace, 3D…
2. Structure
neboli: user experience design, interakční design…
dopad: použitelnost, chování systému…
výstupy: informační architektura, user journey, wireframe…
3. Strategy
neboli: service design, discovery, holistic design, strategic design…
dopad: zapojení stakeholderů, business performance…
výstupy: zarámování problému, strategický plán, service blueprints…
4. Design System
neboli: pattern library, guidelines, design language…
dopad: konzistence, rychlost, škálovatelnost…
výstupy: knihovna komponent, verzování, governance…
5. Research
neboli: UX research, kvalitativní a kvantitativní šetření…
dopad: pochopení potřeb a postojů uživatelů…
výstupy: user interviews, persona, dotazníky, syntéza zjištění…
6. Leadership
neboli: design management, design mentorship, design advocacy…
dopad: organizační sladění, upskilling design týmu…
výstupy: vize & strategie, procesní management, metrics & ROI…
Jak postupujeme, abychom si ověřili dovednosti designera
1. krok = sebehodnocení designera
Vše začíná vlastním sebehodnocením, kdy se designer kriticky podívá sám na sebe a svoje dovednosti. Aby bylo vše jasné, máme připravené video, ve kterém mu zadáme, jak sebehodnocení správně udělat.
Postupně projde všech 6 oblastí jeho schopností a u každé uvede 3 věci:
A. úroveň zkušeností = uvede číslo 1, 2, 3 nebo 4 — čím vyšší, tím více zkušeností.
1 = Představuje někoho, kdo se touží ponořit do dané oblasti, ale ještě se s ní neměl možnost setkat v profesionální praxi.
2 = Jedná o někoho, kdo má už profesionální zkušenosti, ale stále spoléhá na vedení zkušenějšího kolegy.
3 = Jde o velmi zkušeného člověka, který pracuje zcela samostatně a je schopen zajistit si zadání a spolehlivě doručit a předat své výstupy.
4 = Mistr v oboru, který nastavuje laťku kvality, vede a učí řemeslo ostatní a přispívá návody a postupy do naší knowledge base.
B. obhajoba zvolené úrovně = uvede důvod, proč dal právě tohle číslo k dané dovednosti.
C. artefakt jako důkaz = jde o ukázky, screenshoty, skicy nebo fotky, které nám pomáhají rozproudit diskuzi nad něčím konkrétním.
2. krok = ověření dovedností
Jakmile má designer hotové sebehodnocení, domluvíme si termín Interview, na kterém designer prochází a představuje svoje sebehodnocení. Diskusi s designerem vedou ti nejzkušenější z 2FRESH — Head of design nebo Lead designer.
Cílem je zjistit, jestli ve společných námluvách chceme pokračovat dál. A také dochází k úpravám hodnocení. Je běžné, že designéři své schopnosti přeceňují, ale i podceňují. Diskuze nad velmi specifickými důkazy se pro nás ukázali jako velmi efektivní způsob, jak se rychle dostat k meritu věci.
Jak náš systém hodnotí sami designéři
Dominik Šefl — UI designer
“Co mě nejvíce zaujalo, byla výzva provést sebehodnocení nejprve na vlastní pěst. A následně to porovnat s tím, jak moje skills vnímá někdo jiný. Teď už vím, na jaké úrovni si stojím a pomohlo mi lépe určit, jakým směrem se chci v oblasti designu ubírat.”
Miro Muller — UI designer
“Tento styl sebehodnocení mi pomohl pochopit složitost mé role. Sebekriticky jsem zhodnotil své odborné znalosti a musím přiznat, že v některých oblastech nejsem příliš zběhlý. To mě ale motivuje k tomu, abych se právě v nich posunul dál.”
Martin Tellinger — UI designer
“Nerad hodnotím sám sebe. Obzvlášť, když jako freelance nemám porovnání s ostatními designery. I proto to pro mě byla výzva — těžší než si navrhnout vlastní portfolio. Ale nakonec jsem rád, že mi někdo pomohl zhodnotit moje znalosti.”
A v čem je to výhodné i pro naše klienty?
Když nás osloví klient s novým projektem, víme přesně, po jakém designérovi sáhnout. Protože stejné “cvičení” uděláme i s klientem — postupně projdeme 6 oblastí dovedností, které by měl designér mít pro daný projekt. Klientovi tak šetříme čas i peníze, protože na projekt posíláme designera, který má ty správné dovednosti a bude efektivní v doručení výsledku.