Martin Hrtánek: jak jsem se stal lead designerem během 15 měsíců.

2FRESH
16 min readJun 27

--

Přepis rozhovoru

Ahoj Martine, doufám, že jsi dneska dobře naladěný, protože bych si chtěl dneska povídat hlavně o tobě. O tom, jak jsi u nás v 2Fresh během 15 měsíců vyrostl v lead designéra. O tom, jak vypadala tvoje cesta, jakou podporu jsi po té cestě dostával, na jakých projektech jsi pracoval a jak se měnila tvoje odpovědnost ze seniorního specialisty na někoho, kdo leaduje celý projekt od A do Z.

Pojďme se teď vrátit na začátek tvojí cesty. Ty jsi předtím, než jsi přišel k nám do 2Fresh, pracoval jako designér pro Glami. Můžeš se o tom trošku rozpovídat? Co jsi měl na starosti a proč to nefungovalo, že jsi se jednoho dne rozhodl odejít pryč.

Jasně. V Glami jsem pracoval necelé 4 roky na pozici produktového designéra. Glami v ten moment, kdy jsem odcházel, mělo asi 80 zaměstnanců, bylo tam X pilířů a já jsem pomáhal všem těm pilířům skrze ty roky, takže jsem v tom designu šel dost zeširoka.

Třeba hned na začátku jsem pracoval s brandovým pilířem, kde jsme pracovali na rebrandingu, což znamená, že já jsem byl ambassador toho brandu a jakékoliv materiály, co vznikaly, šly přese mě. Já jsem je schvaloval, jestli jsou v souladu s guidelines, které jsme navrhli. Pak jsem pracoval třeba s People&Org. To znamenalo, že jsem vytvářel merchandise a obecně jsem pomáhal lidem, kteří se o nás starali, aby to bylo ještě o kousíček lepší.

A potom jsem například pracoval s market developmentem, kde jsme řešili B2B komunikaci a sales decky. Zároveň jsme ty decky testovali a upravovali. Taky jsem spolupracoval s performance marketingem na PPC reklamách. Tam jsem byl v roli ambassadora toho brandu, kde jsem jenom dával zelenou a říkal takhle jo, takhle ne. Zároveň pracoval s contentem.

Díky tomu, že Glami v ten moment bylo tuším na 14 trzích, tak tam bylo hodně specialistů na konkrétní země jako je třeba Řecko, Chorvatsko nebo Slovinsko. A všechny ty věci musely fungovat na těch konkrétních trzích. Když jsme řešili Vánoce, tak Vánoce v Turecku vypadají úplně jinak než Vánoce v Česku.

Ty jo, to je poměrně široký záběr toho, co jsi měl v Glami na starosti. Až se mi chtělo říct full stack designer.

No je to tak, bylo toho hodně. Ale moje hlavní role byla v produktovém týmu, kde jsem byl jako produktový designér. Jeden z mých posledních projektů byla personalizace, kde jsem spolupracoval s AI týmem. Zlepšovali jsme vlastně experience našich registrovaných nebo navracejících se uživatelů. Zlepšovali jsme to na základě jejich wishlistu nebo jejich historie — tj. podle toho, co si prohlíželi, jsme jim upravovali feed. Když člověk jako já sledoval tenisky, černý oblečení a streetwear, tak dostával relevantní výstupy. To znamená, že byla větší pravděpodobnost, že si to koupil.

To zní jako první verze AI v Glami před pár lety. A co Martine nefungovalo v Glami, že ses rozhodl, že to místo opustíš a půjdeš hledat práci někam jinam?

Ono to pro mě vůbec nebylo jednoduché rozhodnutí. Já jsem to tam měl hrozně rád, ale cítil jsem takovou vnitřní potřebu se rozvíjet víc jako designér. Jít a dělat věci pořádně v rámci designu — což znamená testovat ty věci nebo umět facilitovat schůzky.

A tohle jsi tam tenkrát nemohl dělat, nebo jsi nedostal příležitost to dělat, nebo to bylo přímo zakázané?

Neřekl bych, že tam bylo něco vyloženě zakázaný. Chyba byla na mojí straně, že jsem si to neuměl obhájit. Neuměl jsem to odkomunikovat. Neuměl jsem to dostatečně dobře prodat. A ačkoliv jsem se snažil asi posledního půl roku nějakou takovou příležitost v rámci Glami najít, tak se mi to nedařilo. To byl ten finální důvod, proč jsem odešel.

Co si pamatuji, tak tě původně oslovil Tomáš. Znal jsi nás tehdy?

Znal jsem 2Fresh. On ten českej designerskej rybníček není zase tak velký. Byl jsem na nějakých UX Mondays a pamatuju si, že jsem viděl Mílu Chvojku. Potom kolega designer z Glami, který tam seděl vedle mě, tak předtím než přišel do Glami, pracoval v O2. V rámci toho pracoval právě s 2Fresh a přenášel to vaše know-how dále do Glami. Takže už tenkrát jsem měl povědomí o 2Fresh. Už tenkrát jste byli na mém hledáčku, když jsem se rozhlížel po nové práci.

Mohl bys mi popsat, jaké to bylo v rámci seznamování se s námi, a to až do doby, než jsi si s námi plácnul? Jak vypadal ten proces seznamování z tvojí perspektivy?

Já si myslím, že ten můj proces vypadal jinak, než vypadají jiné. Jednak já jsem byl v Glami rád, a necítil jsem úplně tlak odejít. Zároveň 2Fresh si procházelo nějakou svojí změnou, kdy jste se stěhovali do nových kanceláří. Začalo to tak, že jsem nejspíš olajkoval něco na 2Fresh LinkedInu nebo Tomčovi nějakej status a on mi potom napsal, že vypadám zajímavě a jestli bych si s ním nedal online kafčo.

A tak jsme si spolu zavolali, byl tam ještě Lukša, a ten call byl na hodinu. Byl jsem hrozně zvědavej a hrozně mě zajímalo to, co Lukša ukazoval. Ukazoval mi tenkrát Komerčku a celý ten proces. A já jsem byl úplně nadšenej, jak do hloubky vlastně ten design jde dělat. To jsme v Glami nedělali, takže z toho jsem byl úplně fascinovanej. Na druhém callu jsem potom ukazoval věci, na kterých jsem pracoval v Glami. A potom třetí call, kdy jsme si volali s Jarinem a vzájemně jsme si ukazovali věci, na kterých pracujeme. Bylo to takové očuchávání ze začátku. Potom jsem si domluvil s Tomčou podmínky. Všechno bylo v pořádku a rozuměli jsme si. Tak jsem řekl OK, ale já nechci opouštět Glami jen tak a chci dotáhnout rozdělané věci. Takže jsme se domluvili, že přijdu na začátku října. Ten mezičas jsem využil tak, že jsem se domluvil s Lukšou a Jarinem a šli jsme na pivko, protože jsem nechtěl nic riskovat. Chtěl jsem vědět, že tam bude fit a chtěl jsem taky poznat kluky osobně. Povídali jsme si o designu a bylo to úžasný. Po tom pivku jsem chtěl ještě nasát atmosféru a zažít to, jak to v 2Fresh vlastně vypadá. Domluvili jsme se na Test day, abych si vyzkoušel jaký to je jeden den pracovat v 2FRESH kanclu.

Jo to je bezvadná věc — říkáme tomu Den na zkoušku. A bavili se s tebou kluci v té době už o nějakém konkrétním angažmá, o nějakém konkrétním klientovi nebo projektu, na který bys mohl naskočit?

Na začátku těch námluv tam žádný konkrétní projekt nebyl. Ono to vykrystalizovalo vlastně až časem, kdy Jarin cítil nějaký tlaky na jednom projektu a bylo jasný, že potřebuje pomoct. Ale když už jsem věděl, že jdu do 2Fresh a měl podepsanou smlouvu, tak už jsem věděl, na jaký projekt půjdu.

Během těch setkání v seznamovací fázi, bylo tam něco, co tě potěšilo, nebo naopak nepříjemně překvapilo?

Já si nevybavuju, že by tam bylo něco, co by mi vyloženě nevonělo. Ba naopak, cítil jsem tam nadšení. A tím, že jsem šel s klukama na to pivko, jak jsme se tam bavili do hloubky o designu a bylo to hodně příjemný. A taky bylo hodně příjemný dostat druhý den ráno od Lukši summary e-mail, ve kterém mi napsal, o čem jsme se bavili a že sice přijdu o tohle a tohle, ale že věří, že naopak tohle a tohle stojí za to.

Tak to je zodpovězená už i moje další otázka o tom, jestli jsi k nám 2Fresh přišel s nějakým očekáváním… protože ty sis ho šel vlastně nastavit rovnou na to pivko, viď?

Já už jsem to očekávání měl nastavený vlastně ještě předtím, než začaly námluvy s 2Fresh. Já už jsem věděl, jakou práci chci. Otázkou jen bylo, jak najít ten match.

Pojďme se podívat na to, jak to teda vypadalo, když jsi dorazil k nám do 2Fresh a začal jsi pracovat na projektech. Ještě je potřeba říct, že učení je v 2Fresh jedním z hlavních pilířů rozvoj designérů. Dokonce bych řekl, že je to takové naše DNA. To znamená, že designérům pomáháme uvědomit si, v čem se chtějí zlepšit a co nového se chtějí naučit. My tomu říkáme kompas — jde vlastně o plán profesního rozvoje. Prozradíš, jaké to bylo sestavit si svůj první profesní plán?

Když jsem nastoupil, tak vlastně kariérní kompas v takové verzi, jaký máme dneska, ještě neexistoval. My jsme to v čase pilovali a myslím si, že dneska už to je ve fázi, kde to funguje hodně dobře. Na začátku to ale bylo pro mě hodně abstraktní, hodně neuchopitelné, takže jsem si tam dával věci, který vlastně nebyly úplně relevantní v rámci mého rozvoje. Třeba že se chci zlepšit ve 3D nebo že se chci zlepšovat v design systémech. Nicméně potom vznikla mapa rozvoje a tam už jsou rozdělené úrovně designérů — entry level, intermediate, senior, lead a head. A díky této mapě jsem byl konečně schopen ukázat prstem, co chci dělat a v čem se potřebuju zlepšit. Díky tomu je dneska ten kompas přesně postavený.

Máš takhle zpětně pocit, že díky Kompasu ses mohl soustředit na věci, ve kterých ses chtěl rozvíjet a současně si viděl, odkud a kam se chceš posunout a co pro to musíš udělat?

Rozhodně. Byl jsem schopen přesně identifikovat, v čem se potřebuju zlepšit tak, abych se dokázal posunout o úroveň dál.

Měl jsi od začátku někoho, kdo se ti věnoval nebo s kým jsi řešil bolístky na projektech?

Projekt si leadoval jeden člověk a tím byl Kuba Karlec. A vedle toho jsem měl Lukšu jako svého guida. Na začátku jsme spolu řešili hodně projektové věci. Ale dneska na to jdeme víc ze široka a řešíme taky bolístky mimo projekty.

Vím, že tvoje první angažmá bylo v Eurowagu, kde jsi byl společně v týmu s Jarinem, o kterém jsi mluvil na tom úvodním pivku. Jak vlastně na tuhle první zkušenost vzpomínáš?

Já na to vzpomínám jako na zkoušku ohněm. Ono to bylo bolestivý, protože to byla obrovská změna. Já šel ze startupu, kde byl mladý free kolektiv, do korporátu, kde to funguje úplně jinak. Takže zvyknout si na jinej styl práce a na to, že se to dělá pořádně, co se designu týče, to bylo intenzivní.

Mimochodem proces seznámení s klientem, to není jenom tak v 2Fresh. Na začátku děláme s klientem chemistry meeting — seznamovací call, kde jednotliví designéři popisují klientovi s čím mu umí pomoct. Protože někdo je silnější v discovery fázi, kdy probíhá výzkum a někdo je silnější naopak v delivery fázi, kde prototypujeme. Ty jsi s tím taky vlastně prošel na Eurowagu. Jaký byl tvůj první chemistry call?

No já bych řekl, že když něco děláš poprvé, tak to prostě nikdy není dobrý. A v tomhle případě to bylo úplně stejný. Musel jsem si vlastně vytvořit nějakej systém a musel jsem se to naučit. Takže můj první chemistry call s lidmi z Eurowagu byl úplně jiný než můj poslední chemistry call, který jsem měl 2 týdny zpátky.

Takže máš pocit, že to máš už zmáknutý?

My jsme původně s Lukšou vytvořili template, podle kterýho teď jedou ostatní designeři. Má to danou strukturu a ukazujeme tam svoje “pomníčky” — hotové projekty formou kejsek. Ukazujeme klientům svoje projekty, procesy, jaký dopad měla naše práce a taky ukazujeme i něco málo o tom člověku. Třeba já tam zmiňuji, že rád fotím, že mám doma pokojovky a že rád jezdím na kole.

Vedle chemistry callu máme v 2Fresh spoustu dalších rituálů. Jeden z nich je review, což je metoda, kdy si sám na sebe seženeš feedback od kolegů na projektu. No a na tom review se potkáš se svým leadem a guidem a prochází se výsledky tvojí práce za poslední 3 měsíce. Je to vlastně taková příležitost pro sebereflexi. Pomáhá ti review v tvojí práci a hlavně v profesním rozvoji?

Sranda, že to zmiňuješ, protože dneska dopoledne jsem měl review a rozhodně je to něco, co mi pomáhá v mém profesním rozvoji. Je to něco, kde probíráme ten feedback, který jsem si posbíral od lidí, se kterými jsem pracoval. Takže vím, co dělám dobře a v čem mám pokračovat a naopak, co nedělám dobře a mělo by se to zlepšit. Díky tomu vím, na co se soustředit minimálně následující 3 měsíce. Stejně tak je součástí review poohlédnutí za projekty. To znamená, že si řekneme, jak jsem spokojený na těch projektech a co by se dalo dělat jinak. No a pak si tam povídáme o tom, jaké jsou moje pracovní preference do budoucna. Já tam zmiňuji, že bych rád pracoval na mobilních aplikacích a design systémech a že bych rád pomáhal ostatním designérům se rozvíjet.

Také je tam již zmiňovaný kompas. Koukneme se na to, jak vypadal před 3 měsíci a řekneme si, co se nám povedlo a nepovedlo. Máme tam měřitelně nastavené cíle, takže přesně vím, jestli jsem to zvládl nebo nezvládl. Když ne, tak se potom ptáme, proč ne a co můžu udělat pro to, aby se to stalo.

A jedna z posledních věcí je sebereflexe — jak jsem spokojený s prací, kterou mi 2Fresh přineslo, jak jsem spokojený s financema nebo profesním rozvojem a vzděláváním. A současně je to příležitost dát feedback na 2Fresh — feedback, který je velmi často zapracován a bere se v potaz.

Jak říkáme “Feedback je dárek”, takže je potřeba, aby to člověk takhle vnímal, protože občas to nemusej bejt úplně příjemný věci, zejména v části Přál bych si… Jaké další rituály vlastně v 2Fresh zažíváš a v čem ti pomáhají? Nechci napovídat, ale co třeba Design Therapy.

Jak jsi zmiňoval, tak je to Feedback, Demo days, Guiding. A co se týče Design Therapy, tak ta je super v tom, že se fyzicky setkáme v kanclu a 3 hodiny si povídáme o tématech, které jsou nám blízká. Co si vybavuju tak třeba tokeny v design systému, nahrávání schůzek nebo screencast v Loomu, kde člověk může zaznamenat komentáře. Nebo terapie o ničem, kdy jsme 15 minut měli zavřený oči a snažili se nad ničím neuvažovat. Hrozně super je after party, kde si ukazujeme, kdo na čem pracujeme a říkáme: hele, teďka dělám tohle… Co si o tom myslíš? Co bys mi doporučil? Co na to říkáš?

Všechno ale není sluníčkový. Ty jsi zažil na jednom z projektů trable, který jsi měl s člověkem, který byl na straně klienta. Mohl bys mi trochu popsat, o co tam šlo a jak se to nakonec vyřešilo?

Šlo o pravidelné schůzky s klientem. Na naší straně jsme byli 2 designéři a na straně klienta 2 analytici. Shodou okolnostní jsme s Lukšou na guidingu řešili leadership a jak vést schůzky a hledali jsme příležitosti, kde bych si to mohl vyzkoušet. Abychom se o tom jen nebavili, abych nedostával jenom doporučení na videa, knížky a podcasty. A tak jsme se koukli, jaké schůzky vlastně mám a identifikovali jsme, že schůzka s těmi 2 analytiky je taková problematičtější.

Na straně toho klienta seděl člově — říkejme mu Karel. A ten nám hodně často házel vidle do těch našich už otestovaných a ověřených výstupů. Říkal, co technicky nejde, ale už moc nedodával, jak to udělat jinak. My jsme o té technická limitaci moc nevěděli. Jednoho dne se stalo, že na téhle schůzce, kde standardně býváme čtyři, tak jsem byl jen já a on. Řešili jsme filtraci. Ukazoval jsem mu, co nám vyšlo z uživatelského testování — že to funguje dobře a jaké to má flow. Jeho reakce ale byla, že ho to vůbec nezajímá. To, co chce vědět, je na jakou databázi to bude napojené. V ten moment mě úplně převálcoval a já šel z té schůzky hrozně smutný. Tak jsem to otevřel s Lukšou, který byl můj guide a on řekl: hele, to je skvělá příležitost, tady si to můžeš ozkoušet v praxi. Viděl jsem, jak se Lukšovi rozzářily oči z toho, jakou měl radost, že mi našel příležitost, kdy se vlastně obnažím a musím jít do boje sám 1 na 1. A poslal mi přípravu, abych věděl, jak se na takový feedback připravit. Vybavuju si, že jsem měl obavy, že vlastně reprezentuju 2Fresh. A jestli něco zkazím, tak to může ohrozit byznys 2Fresh a můžeme přijít o klienta. Lukša mě ale uklidnil, že se to nestane a kdyby, tak že to jde na jeho hlavu a nemám se ničeho obávat. To byla pro mě obrovská podpora.

Udělal jsem si přípravu a poslal jsem to Lukšovi na komentář. Dal tam jen 2 komentáře a řekl: Běž, seš ready! Všechno jsem to Karlovi řekl a ten na konci schůzky poděkoval a řekl mi, že se nanajde moc lidí, co by měli odvahu mu něco takového říct.

Jaký to mělo dopad? K nám designérům z 2Fresh se začal choval úplně jinak a byl víc empatický. Díky tomu, že jsem mu vysvětlil, jaká je naše role, tak nám do toho přestal házet vidle a zároveň s námi hledal řešení. Mně osobně spadl kámen ze srdce. A dlouhodobě to změnilo prostředí i pro další designéry, kteří tam dneska pracují.

Pojďme si ještě na chvilku odskočit k tvému profesnímu růstu. Už jsme se o tom dneska bavili. Jak se to Martine stane, že se najednou ocitneš v roli design leada? Popiš mi, co tomu předcházelo.

Předcházelo tomu spoustu věcí. Jedna z věcí je, že máme v 2FRESH detailně popsanou kariérní cestu — kompetence, které musí splňovat daná úroveň designéra. Takže jsem byl schopen přesně identifikovat, v jakých skills se potřebuju zlepšit. Současně mi k tomu dopomohl kompas, díky kterému jsem věděl, na co se v těch 3 měsících mám soustředit. A v neposlední řadě mi k tomu dopomohl guiding. Otvíral jsem se svým guidem témata, která jsme postupně procházeli a já na ně dostával zpětnou vazbu a tipy, jak je vyřešit.

Ale nebylo to ze dne na den. Trvalo to zhruba 15 měsíců a na začátku to bylo hodně o tom koukat se pod ruce zkušenějším designerům. A taky to bylo o tom, jak navnímat, jak to v 2Fresh vlastně funguje a jak se to dělá správně. Protože já věděl, jak by se to mělo dělat, ale nikdy jsem to reálně v praxi neviděl. Takže jsem nasával jak houba a postupem času jsem si říkal o čím dál větší příležitosti: Hele, já bych si chtěl zkusit, jak odvést tenhle workshop nebo tuhle část projektu. Až jednoho krásného dne jsme na review zkoukli mapu mého rozvoje a řekli si: Hele, Martine, už je tady!

My tomu říkáme on the job training. To je vlastně jediný způsob, jak se někam posunout. Sice můžeš přečíst 100 knížek, nastudovat nějakou techniku nebo se kouknout na video. Ale dokud to neprožiješ v té reálné bitvě, tak si to nezažiješ. Martine, v čem je vlastně tvoje nová role lead designera jiná oproti tomu, když jsi byl seniorním specialistou na projektu?

Jako seniorní specialista jsem byl zodpovědný pouze za dílčí část projektu. Například jsem potřeboval upravit komponenty v design systému nebo vytvořit prototyp na testování. Šlo o dílčí úkoly. Kdyžto jako lead designer to už není tolik o hard skills. Je to více o soft skills — jde o komunikaci nejen s klientem, ale i týmem, se kterým pracuješ. O naslouchání týmu, rozdělování práce, definování roadmapy a komunikace s klientem. A je to i o nastavování procesů v rámci toho projektu, což jako seniorní specialista neděláš.

Tady je možná ještě potřeba dodat, že my vlastně v 2Fresh nemáme projekťáky a veškerou komunikaci si s klientem řeší právě lead designer, který je odpovědný za výsledek projektu. Což mě přivádí k další otázce. Cítíš v roli lead designera větší tlak nebo nějakou větší odpovědnost za výsledek celého týmu, který na tom pracuje?

Já osobně jsem cítil vždycky obrovskou zodpovědnost za tu práci, kterou dělám a vždycky jsem se k tomu stavěl profesionálně a zodpovědně. Takže tady žádnou změnu nevidím. Nicméně se víc soustředím na to, aby se designérům a klientům se mnou pracovalo dobře. Abychom si to všichni užili, něco se naučili a zvládli jsme to nakonec odevzdat tak, že budeme všichni šťastní a spokojení.

Máš za sebou 15 měsíců. Stálo to za to?

Rozhodně. Kdybych stál před stejným rozhodnutím znovu, udělal bych ho úplně stejně jako tenkrát.

To je možná hezká nahrávka na smeč. Jak se vlastně naplnily tvoje představy? Protože možná tam na začátku bylo něco, čeho ses obával a nakonec se to ukázalo jako planý poplach. Jak se naplnily tyhle představy?

Díky tomu, že jsem byl na začátku hrozně zvědavej a bavil jsem se s klukama, tak jsem už tušil do čeho jdu a jaký to asi bude. Jediný, z čeho jsem měl obavy, tak bylo vlastně to, že najednou nebudu pracovat jen na jednom projektu, ale že budu pracovat na různých projektech. Ve finále se ale ukázalo, že to u mě na tom nestojí. Předtím jsem taky pracoval s různými týmy na různých problémech a to samé dělám i teď. A možná je to ještě lepší, protože řeším různý témata, různé obory a vlastně se tím designem i vzdělávám.

Dáme takovej malej feedback. Je něco, co bys naopak chtěl, abychom vylepšili a budoucí designéři, co do 2Fresh přijdou, už nezažívali?

Já si myslím, že ty věci, které nějakým způsobem dřely, tak jsem postupně feedbackoval. A jak jsem říkal, když dám feedback 2Fresh, tak se to z velké části stane. Když si vzpomenu právě na ten první chemistry call, tak já jsem na něj vlastně nebyl připravený. To už se dneska neděje. Dneska už máme přípravu, máme šablonu a máš k sobě guida nebo leada, který ti pomáhá s přípravou a nehodí tě jenom do vody.

Tobě za měsíc končí angažmá v Prozetě. Projekt, na kterém teď pracuješ, se jmenuje Blindspot, což je vlastně aplikace, která řeší aplikační a síťovou ochranu. A to za měsíc skončí. Co vím, tak ty si chceš udělat trošku volnější léto, je to tak?

Ano, já jsem se rozhodl, že chci v létě zpomalit a věnovat se víc sobě — myšleno z toho designérského pohledu. Budu pracovat na svém portfoliu a taky chci sdílet svoje know-how. Obecně chci odpočívat, dobít baterky a jezdit na výlety.

Poslední otázka. I když já bych to nazval jako rada na závěr. Co bys poradil designérům, kteří uvažují o nějaké změně? Podobně jako jsi o tom uvažoval ty. A možná trochu pošilhávají i po 2Fresh, ale nejsou si jisti tím, jestli mají dost zkušeností na to, aby nám napsali?

Já bych jim doporučil, aby se podívali na nahrávky našich 2Fresh talků a víc nasáli tu naši atmosféru. A pak, aby se přišli podívat do 2Fresh a popovídali si s námi. Pokud má někdo obavy, tak je nemusí mít — my nejsme zlí a nekoušeme. Naopak jim rádi pomůžeme — pobavíme se s nimi a možná je i nasměrujeme na jejich kariérní cestě, která jim bude dávat smysl.

Martine, děkuju za příjemný rozhovor.

--

--

2FRESH

Pomáháme produktovým týmům s designem. Pomáháme designerům růst a mít pestrou práci.